Pane ministře Římane, nepovolte těžbu uranu

Členové občanského sdružení Naše Podještědí napsali otevřený dopis ministrovi průmyslu

Vážený pane ministře, dovolte, abychom jako občanské sdružení Naše Podještědí tímto dopisem reagovali na připravovanou změnu energetické koncepce, kterou Vaše ministerstvo navrhuje.
Jelikož se v bodě o „obnovení těžby uranu“ jedná o zavádějící informace a veřejnosti se tak předkládá nepřesná představa o tom, jak jsou zdroje uranové rudy v ČR palivem do českých jaderných elektráren, musíme důrazně rozporovat změnu energetické koncepce v tomto bodě.

Těžba uranové rudy v ČR je v rozporu s vašimi vlastními prioritami nové koncepce ve všech jejich oblastech:

  1. maximální nezávislost
  2. maximální bezpečnost
  3. udržitelný rozvoj

Ad 1) Není pravda, že „české jaderné elektrárny“ používají „české jaderné palivo“, jelikož uranový polotovar z ČR není palivo a musí se nejdříve technologicky upravit. Technologií obohacení uranu disponuje limitovaný počet států světa. Z politicko – bezpečnostních důvodů a z důvodů finančně – technologických bude ČR (těžební společnost) vždy pouze prodávat uranový koncentrát do zahraničí a následně nakupovat jaderné palivo za tržní ceny. V tom okamžiku je a vždy bude ČR na jaderném palivu 100 % závislou.

Ad 2) Není pravda, že výroba jaderné energie je bezpečná a ekologická, jestliže do procesu výroby jaderné energie zahrneme neodlučitelné procesy těžby, zpracování, dopravy uranu a následně také uložení vyhořelého paliva.

Ad 3) Nemůže být pravda, že v případě uranu máte udržitelným rozvojem na mysli ekonomii a sociální oblast s ohledem na ochranu životního prostředí, protože: A) Jediná doposud známá technologie chemického zpracování uranové rudy v Podještědí je loužení rudy kyselinou sírovou. Tato technologie zde způsobuje zdravotní zátěže již pro několik generací obyvatel a vytvořila podzemní jezero kyseliny sírové velikosti Slapské přehrady.Ohrožení ojedinělé zásobárny spodní pitné vody a její kontaminace až u Mělníka byla historicky potvrzena již v období reálného socialismu. Odstraňování ekologické zátěže bude probíhat dalších 40 let a náklady na sanační práce nás všechny daňové poplatníky bude stát nejméně dalších 40 miliard korun z rozpočtu ČR.

B) Uvádíte veřejnost v omyl, když účelově poukazujete na „surovinovou soběstačnost uranové rudy“ pro ČR na 50-75 let. Vaše nová energetická koncepce nevysvětluje veřejnosti problematiku těžby uranu v souvislostech. Jde o informaci vytrženou z kontextu ekonomického i kontextu ekologického.

C) Z hlediska ekonomického představuje cena jaderného paliva jen zanedbatelný zlomek nákladů v celkových nákladech výstavby a provozu jaderné elektrárny. Proto nemůže nikdy platit, že – citujeme: „český uran by mohl sehrát rozhodující úlohu v podpoře rozvoje jaderné energetiky“. Vždyť nákup jaderného paliva v zahraničí bude nutný jako nejmenší zlo bez ohledu na jeho cenu.
Není pravda, že stoupající cena uranu činí tento důlní obor opět rentabilní a podnikatelsky zajímavý.Ekonomika těžby v ČR je při dnešních cenách uranu na hranici rentability. Díky větší poptávce může cena stoupat, ale s otvíráním nových ložisek ve světě (s rentabilní vytěžitelností) může také klesat. V podmínkách chemické těžby v Podještědí (velmi nízká vytěžitelnost z 1 kg rudy) by mohla být těžba „rentabilní“ pouze za předpokladu, že podnikatelský subjekt (dnes stát) nebude muset zahrnovat do ekonomické rozvahy náklady na budoucí sanace území. To dnes nikdo dle současné legislativy v ČR ani nemusí!

D) Není pravda, že „český uran“ slouží České republice a jejím obyvatelům. Případné nové investice do technologií těžby uranové rudy zdaleka přesahují finanční možnosti ČR. Proto by bylo dříve či později nevyhnutelné svěřit těžbu soukromé společnosti. Ze zákona by “státu tedy občanům” prodej uranového koncentrátu přinesl pouhých 10 % zisku.
Dle stále platného horního zákona z r. 1988 není důlní společnost povinována uvést krajinu do původního stavu. Tím všechny následné sanační náklady zůstávají „na státu, tedy na občanech“.
Proto nemohou mít občané ČR z “českého uranu” žádný užitek. Bez řádné novelizace komunistického horního zákona nemůže nikdy 10% z tržby za prodej koncentrátu pokrýt náklady na sanace zničené krajiny. To vše je v přímém rozporu s ekonomikou, ekologií, dobrými mravy.

Obnovení těžby by poškodilo budoucí generace Proto Vás o. s. Naše Podještědí vyzývá, aby nová energetická koncepce v otázce uranu v žádném případě nepočítala s obnovením těžby v ČR, naopak zachovala stávající strategii postupného a definitivního útlumu těžby uranu. Obnovení těžby by bylo velmi neodpovědné krátkozraké řešení „energetické soběstačnosti“ na úkor budoucích generací. Nezvratným důkazem nerespektování veřejného zájmu je právě komunistická historie těžby uranu v Podještědí.

Je pravda, že zájem veřejnosti musí stát nad zájmem jednotlivců. Tato oblast je vyhlášeným zdrojem pitné vody nejen pro Liberecký kraj. A veřejným zájmem zde je nekontaminovaná pitná voda. Veřejným zájmem není radioaktivní prach, není to uran a nejsou to uranbaroni. Jazykem energetické koncepce řečeno – veřejným zájmem je právě Vaší koncepcí proklamovaný udržitelný rozvoj.

.