Problémy s palivem v JE Temelín: Jaderné palivo za stovky milionů korun bude předčasně vyměněno.

Stěžejní bezpečnostní otázky přesto zůstanou nevyřešeny

Jaderné palivo představuje pro provozovatele Jaderné elektrárny Temelín zlý sen jak z ekonomického, tak i bezpečnostního hlediska. Snahy o využití stávajícího paliva Westinghouse při přechodu na ruské v rámci jakéhosi „smíšeného provozu“ definitivně ztroskotaly. V příštím roce přejdou oba reaktory JETE na palivo ruského dodavatele TVEL. Předčasná výměna celého zbývajícího paliva vzniknou provozovateli škody několika set milionů korun a vzniknou zcela bez užitku desítky tun vysokoradioaktivního odpadu.

Současný provoz reaktorů s dosavadním americkým palivem, které se dřív prokázalo jako vadné, s novým a nevyzkoušeným ruským palivem by představovalo obrovské riziko. Vzhledem k ostrému dohledu nad tímto závažným problémem v rámci protiatomové ofenzívy země Horní Rakousko si Státní úřad pro jadernou bezpečnost netroufal udělit povolení pro takto rizikový provoz. Předsedkyně Úřadu Dana Drábová poukázala kromě jiného na to, že „licenční proces musí být obhajitelný i z mezinárodního hlediska“ a že Úřad „se nenechá tlačit do jednání pod časovým tlakem“. „Z bezpečnostního a technického hlediska představuje rezignace na „směsný provoz“ výrazný pokrok,“ říká Radko Pavlovec, pověřenec země Horní Rakousko pro jaderná zařízení. „Nutno však poukázat na to, že experimenty v JE Temelín jdou na vrub životního prostředí a přechod na ruské palivo vyvolává další bezpečnostně-technické otázky.“

Rekonstrukci aktivní zóny znázorňoval provozovatel JETE jako jeden z nejdůležitějších opatření na odstranění závažného nedostatku reaktorové řady VVER 1000. V rámci předběžných jednání před uzavřením Melkské dohody v tzv. trialogu to bylo na pořadu jednání jako nejdůležitější téma. Česká strana prohlásila tento problém za objasněný, Evropská komise a zástupci Rakouska toto vysvětlení akceptovali. Z tohoto důvodu se tento bod nedostal do samotné Melkské dohody. Informace české strany se však posléze ukázaly jako chybné. Po zhruba třech letech provozu se vyskytly silné deformace palivových tyčí. Ignorace jak ze strany provozovatele, tak SÚJB vedly v červnu 2006 nakonec k závažné nehodě. Až pod silným tlakem veřejnosti z Horního Rakouska i České republiky se povedlo přinutit provozovatele k zavedení reálných opatření. Tato opatření byly však na úkor životního prostředí a ekonomiky. Od roku 2006 spotřebovává JE Temelín zhruba dvojnásobné množství jaderného paliva a produkuje tím dvojnásobné množství vysoceaktivních odpadů.

V roce 2007 rozhodl provozovatel JETE, že v budoucnu přejde na palivo od ruské firmy TVEL. Tím definitivně ztroskotaly experimenty Westinghouse. Veřejnosti však bylo zamlčeno, že záměna paliva je spojena s podstatnými změnami aktivní zóny, a že se v podstatě jedná o nové spouštění reaktoru. „Po několika letech zkušebního provozu zkrachovalého prototypu Westinghouse musí být ten teď nahrazen ruským prototypem,“ říká Pavlovec. „Obyvatelstvo střední Evropy bude nyní znovu konfrontováno s několikaletými experimenty za v podmínkách běžného provozu elektrárny.“

.